Britannia, Britannia rules the world!

Anglie byla .... kouzelná, pohádková, dokonalá. Ještě mnohem lepší, než jsem si ji představovala a vysnila.
Jak shrnout týden plný skvělých míst, lidí a zážitků do pár řádků? No ...

Viděla jsem všechno, o čem jsme se ve škole učili a spousta dalších, ještě mnohem lepších věcí:
London Eye (nothing special), Houses of Parliament, Big Ben (impressive), Westminster Abbey (booring), double-deckers, červený telefonní budky a černý taxíky (ty byly skvělý), potom tady taky ale byl chlap s cedulí FREE HUGS na Piccadilly Circus (pro objímáka jsme si šli všichni), příliš vysoký Nelson's column a příliš nudná National Gallery na Trafalgar square, nejlepší francouzská palačinka s nutellou a banánem na světě na Covent Garden, London Transport Museum a National History Museum (nutno dodat, že všechna muzea byla tak ohromující, interaktivní, moderní, že to bavilo i mně) ...

U Buckingham palace mi Harry zamával z okna (nebo jsem si tím alespoň stoprocentně jistá), viděla jsem průvod ořů a červených strážníků s tím černým chlupatým pytlem na hlavě a mega bazukou v ruce, taky jsem si vyfotila veverku ve St. James' parku, zjistila jsem, že Tower Bridge je fakticky modrý, a dokonce jsem viděla i tu suprovní korunu Queen Elizabeth II. (+ koruny, nářadí a všelijaké udělátka spousty dalších týpků z 16.-18. století) v Tower Of London (řeknu vám, ty dveře do sekce Crown Jewels byly asi tak dvakrát tlustější než dveře do sejfu ve všech amerických filmech dohromady), vyfotila jsem se, jak stojím jednou nohou na západní a jednou na východní polokouli na Greenwichi.

Myslím, že jsme byli i v Ráji, protože zahrady Leeds castlu vypadaly přinejmenším tak. Všechno rozkvetlé, čisto, jezírka, pávi a černé labutě, dvacet stupňů a azuro nad námi; Leeds byl to nejkouzelnější z celé Anglie.

kdybyste tam někdy chtěli bydlet, máte smůlu, už je to obsazený - mnou

Taky jsme se byli podívat na ty slavný šutry, no teda povím vám, nuda. Pole, pole, dálnice, Stonehenge oplocený a kolem všude ovce, a that's all. Taky jsme ale byli v Oxfordu (kdo mi zaplatí školné, které činí pouhé cca 2 miliony, dostane hubana), podívat se na všechny možné koleje, a každý jsme se rozhodli, že tam jednou určitě budeme studovat. Byli jsme i v Christ Church College, kde se natáčely některé scény z Harryho Pottera - schodiště, vrata, no a hlavně jídelna, která tam je, byla inspirací pro kouzelnou Velkou síň. Ovšem "fucking traffic jam" nás zdržel, takže jsme přijeli zrovna v době, kdy byla ona Great Hall na tři hodiny zavřená. No nadávala jsem jak nikdy v životě, ovšem když jsme kolem vchodu do ní podruhé procházeli, hrozivě vypadající černoch tam tak nějak nebyl a velkou ceduli s nápisem "DO NOT ENTER!" vůbec nebylo těžké obejít.

Inu, a protože jsem courageous girl a tu jídelnu jsem fakticky chtěla vidět, vyběhla jsem jako myška po schodech, sykla na ostatní necourageous girls "no tak polezte, volové", a pak jsme teda všichni voli vyběhli ty schody, já vrazila do těch velkých dveří, potom doslova podle intuice jsem vybrala další dveře, no a byli jsme tam! Naší hlavní fotografce se sice trochu třásly ruce, ale i tak jsme to stihli vyfotit a seběhnout schody (černoch už byl zase na svém místě), no a potom jsme si just for sure dali menší sprintík po celé college (za nesouhlasného řevu "Heeeey!!!"). Volové, kteří se báli jít, nám pak řekli, že sotva jsme ty schody vyběhli (a dostali se tak ze zorného pole), černoch se vrátil.

No řekněte, jaká je Juno? :D Ten den jsem potom byla největší hrdina ze všech, a naše malá skupina se chlubila celýmu zbytku zájezdu, že "my jsme tu jídelnu viděli, a vy ne, heč".

Příště si povíme o mojí suprovní rodině a o tom, jak jsem měla asi tak padesát infarktů a možná, že i o Eurotunnelu a příšerný cestě.

BONUSY:
najdi 10 rozdílů a 10 podobností mezi jídelnou z Harryho Pottera (nahoře) a její inspirací.

Juno

PS.: Cenu za návštěvníka roku a taky pořádného blogového hubana získává BAuu! :**