neděle 7. dubna 2013

I can't see me lovin' nobody but you, for all my life, when you're with me, baby the skies will be blue, for all my life

Dny plynou a já si uvědomuju, že za dva týdny touhle dobou už budu sedět v nějakém fešáckém smradlavém buse našich drahých ČSAD, tlačit do sebe řízek a krmit Poua na tabletu; to vše při cestě za svým britským snem. Je to tady, stará dobrá Juno jede do Anglie. Můj původní záměr, jak si zajisté pamatujete, byl sbalit prince Harryho, jenomže co jsem zase s Milým, jsem si uvědomila, že radši budu Mrs. Milá nežli Caroline, Duchess Of Wales. :)

However, už se nemůžu dočkat britského přízvuku (miluju britský přízvuk), svojí rodinky, která bude určitě stejně skvělá jako já, až hojně využiju svůj zlomený deštník a až se vyfotím se stráží u Buckingham palace. Od mého původního plánu - sednout v Londýně na vlak do Liverpoolu (nebo jak píšou v naší učebnici dějepisu: [lívrpůlu]) a zajít na čaj k siru McCartney sice také sešlo, i tak se ale na to všechno nesmírně těším. Vlastně je mi i docela jedno, že tam se mnou nejede nikdo boží aneb žádnej kámoš; až se totiž na konci dubna vrátím, bude ze mě Mrs. (možná i miss, haha) England se vším všudy. No.

Přečetla jsem Jiráskovu Filosovskou historii. Navzdory všem předpokladům ("Jirásek je česká sračka.") to bylo vlastně fakt dobré, a v pořadí zábavnosti povinné četby to řadím těsně za Žyla Verna. Psali jsme velký test z matiky - z funkcí - což je asi tak první učivo, které mě v matice i baví, chápu to, a doma i ve škole vypočítám téměř všecky hvězdičkový příklady - no a dostala jsem číslo 3. Psali jsme i z biologie, a dostala jsem rovněž trojku (chybělo mi půl bodu), protože kladélko u mouchy nevzniklo přeměnou "2. páru končetin", ale "2. páru křídel". No to mě poser.

Venkovní počasí mě začíná srát ještě víc než jindy, protože kvůli absenci sluníčka mám naprosto žalostný nehty a přítomnost sněhu v dubnu, kdy už obvykle v období před mýma narozkama netrpělivě vyhlížím první pupeny na stromech, mě dost sere. Doufám, že v této fázi i Mr. Klaus bude muset uznat, že cosi s podivným názvem globální oteplování možná skutečně existuje.

Taky poslouchám písničky starší nejen než Juno sama, ale dokonce nežli rodiče od Juno samotní; miluju je; a při utírání prachu skáču po pokoji jako zfetovaná veverka a pokouším se o cosi jako zpěv. Každé ráno vypadá stejně a den vždycky rychle uteče, až to začíná být zvláštní, ale zítra a v úterý jedu na republikovou soutěž v psaní (again), tak na mě aspoň myslete, protože to bude těžký a ode mě se zkrátka a dobře tak nějak očekává, že to vyhraju. Tohle na tom nesnáším ze všeho nejvíc, neboť si nikdo neuvědomuje, že to, že umím rychle psát na počítači neznamená, že taky nejsem jen člověk.


Přemýšlím, že si přečtu péčkových Padesát odstínů, abych taky věděla, co to jako frčí, žeano; v naší pidi knihovně je na to už kolem třiceti rezervací (co by za to chudák Jirásek dal), a prý je to momentálně nejprodávanější kniha všech dob, což mě docela šokuje, protože nechápu, jak může být nějaké porno, které vlastně ani není porno, úspěšnější než Harry Potter. Aspoň vidíme, kam ten svět spěje.


Juno
další s těch ♥ retro:
The Turtles - Happy Together

1 komentář:

Teruša řekl(a)...

Užij si Anglii!:)))Pff je to nehezké, ale závidím ti:)) Tvůj test z biologie mi připomněl moji biologii na gymplu:)Takové detaily:Dnoha jak křídlo no ne?:)
Měj se krásně:)