neděle 17. března 2013

Mercyyy

Yes, stále žiju.

Protloukám se životem s úsměvem na tváři a mobilem u ucha, věčně mám moc práce a domů chodím pozdě. Nestěžuju si, jsem šťastná. Jediná věc, co mě poslední týdny dost žere, je můj nejlepší kamarád. Nebo spíš bývalý nejlepší kamarád.

Víte vlastně to byl nejvíc nejlepší kamarád, jakého jsem kdy měla, a mně to všechno postupně dochází až teď, když (cituji) "už mě nepotřebuje" a "nechce se se mnou bavit".

Večer, když usínám, vzpomínám si, jak mi vždycky zlepšil náladu a vždycky říkal, že jsem úžasná a že všechno bude v pořádku. Jak mi nosil moje přeplněný těžký tašky kamkoliv jsme šli a já i moje záda jsme mu za to neskonale děkovaly. Jak se mnou chodil "na ZAV", aby tam nějakou tu hodinu seděl u compu a jen čekal, než já si dotrénuju, abychom potom mohli jít společně. Jak jsme spolu chodili do knihovny a já jsem si nikdy nemohla vybrat. Jak jsem mu vždycky dávala očuchávat svoje nové parfémy a on rozhodoval, který je jako nejlepší. Jak jsem mu vždycky naoko naštvaně říkala, že si má jako psát zápisy, protože mu tu biolu fakt pořád skenovat nebudu, a on to stejně nikdy nedělal a já potom skenovala celý sešity naráz. Jak přišel na mojí besídku, co jsem měla s flétnou, což nikdo jiný nikdy předtím neudělal (ono se taky není čemu divit, že).

Jak jsme o prázdninách šli na Na stojáka a ten den byl můj nejoblíbenější ze všech prázdninových. Jak mi psal dlouhé dopisy o tom, že mě má rád. Jak jsme si koupili zmrzlinu a půl hodiny se s ní zkoušeli vyfotit, až nám z ní nic nezbylo. Jak mi na školním výletě opékal párek, protože ta tyč byla děsně těžká. Jak jsme spolu na tom samým místě pádlovali v kajaku a seděli ve vlaku na chodbě a poslouchali písničky, když úplně náhodou na mě nezbylo místo a tak podobně. Prostě.

Nikdy jsem mu neřekla, jak mi bylo líto, když jsem byla vždycky až ta druhá; v tanečních náhrada, do divadla jen, když nemohla jeho drahá platonická láska a do nemocnice jsem za ním šla až den po ní, the better the sooner.

Když se čas od času nebavili oni dva, byla jsem to vždycky já, kdo ho přesvědčoval, ať zkusí AlenCe (nehledě na to, že my dvě se zrovna nemusíme) ještě jednou napsat, že by to  byla škoda zahodit jejich velké přátelství, no ni? Naopak to ale nikdy nebude, to si iluze nedělám.

Honestly, docela to bolí. Když sedím sama na ZAVu a potom domů tahám všecky těžký tašky sama a bez úsměvu, zatímco on ji doprovází úplně všude. Nebo když jí koupí koblihy, to mně taky asi dvakrát koupil. Byly to milé dva dny.

Chybí mi můj nejvíc nejlepší kamarád.
Na druhou stranu mu moc přeju, že je šťastný. S jeho novou úžasnou nejlepší kamarádkou.

Juno
Roy Orbison - Pretty Woman
aneb abychom zakončili trošku pozitivněji

6 komentářů:

ta, co běžela za králíkem řekl(a)...

To je zvláštní tohle... já na takové přátelství mezi holkou a klukem nevěřím. Vždy je v tom nakonec něco víc...

A z toho co píšeš, se mi zdá, že tvůj nejlepší kamarád chtěl něco víc...

Little prayer řekl(a)...

Má milá Juno, bohužel musím souhlasit s Alenkou, ale věřím, že ty si vystačíš sama a zase poznáš jiného nejlepšího kamaráda, i když už to nebude takovéhle, protože dvě stejné věci se prostě nestanou - což je vlastně to, co nás obě asi trápí.
Moc ti děkuju za tvůj povzbudivý komentář, to víš že ji budu přehlížet jako krajinu, co taky jiného s ní. Je mi stejnak do pasu, tak se ani nebudu muset moc snažit :D
Nebudu tropit scény, což je přesně to, co by chtěla... I když ona je přece ta nejlepší, které si pořád vážil a měl ji nesmírně rád, i když ho, jinými slovy, poslala do pr... Tak stává se, viď... :D

Unknown řekl(a)...

To je divné... To by mě zajímalo co za tím je. Ale jak to tak čtu... Nemohlo se stát, že k tobě začal cítit něco více? A nechce se s tebou vídat, protože by mu to trhalo srdce a je tak ddobrý kamarád, že by nikdy od tebe nežádal, aby jsi opustila Milého?

Unknown řekl(a)...

P.S. dívala jsem se na csfd na ten film ve kterém jsi a zajímavosti toho filmu mě pobavily. četla jsi to? :D :)

Unknown řekl(a)...

Na mém blogu je giveaway.
Budu ráda, když se zapojíš.:)

Pretty woman <3

BAuu řekl(a)...

O svého nejlepšího kamaráda jsem přišla před lety, a nikdy jsem nebyla schopná najít náhradu. Protože to nejde. A taky to bolí.
Třeba se to mezi vámi zase srovná, třeba vy budete mít to štěstí.