pátek 6. dubna 2012

Where have you been, oh where have you been?

Dnes mi došel pohled od mojí milé blonďaté vídeňské kamarádky. Kvůli svému zrzavému německému kamarádovi jsem se zase celý týden nevyspala, ale zato jsme s Thorstenem už stihli naplánovat, jak pojedeme do Londýna na muzikál The Lion King a jak to bude všecko boží. Je přesvědčenej, že jsme tzv. soulmates, a jeho zprávy mi zvedají náladu.

Mám v počítači už asi všechny fotky z Vídně a některé jsou fakt retardované, ale když jsem teď u všech doodstraňovala červené oči (ó, vy s modrýma očima, jste sice opravdu neodolatelně krásní, ale trošku svýma červeně řvoucíma očima na každé fotce přiděláváte práci), musím se smát. Je vůbec možný, aby vám za dva dny někdo tak přirostl k srdci? Asi osud nebo co. Aktivně sice plánujeme, jak se spolu všichni brzo uvidíme, ale každý bydlíme na jiným konci Evropy, takže je to tak trošku sci-fi.

Jinak se mám fajn. Ve středu jsme byli po škole v divadle. Nakrepovala jsem si vlasy a potom se v každým zrcadle obdivovala, jak moc mi to sluší a při každý příležitosti si narcisticky ošahávala svou krásně vlnitou hřívu. Dokonce jsem použila i řasenku. Jo, to mi připomíná - svou první jsem si před pár dny objednala v AVONu (jako první, co si sama pro sebe koupím), víte co, když ji jednou za sto let potřebuju, nemůžu nikdy najít žádnou nevychlou, a myslím, že až mi to přijde, budu už velká holka a všechno kolem. A taky jsem si letos historicky poprvé vzala sluneční brýle. Což je u mě pokrok, protože já je z principu nenosím než je míň než 20 stupňů (i za cenu toho, že bych měla oslepnout), protože mě prostě serou ty pipiny, co je vytáhnou patnáctýho ledna, aby jim to slučníko náhodou nějak neublížilo. Jsem přesvědčená, že wayfarerky sluší každýmu (takže i mě), tak jsem se každého s výrazem fuck yeah ptala, jak moc mi to sluší. Ti suchaři to ale tak úplně nepochopili, takže radši příště zůstanu u svýho starýho dobrýho sarkazmu.

Jo, a k divadlu. Bylo to fajn. Seděla jsem vedle kamaráda a bylo mi hrozné vedro na nohy (to mi je ostatně vždycky, proto taky nikdy, nikdy, když nemusím, nenosím ponožky), a taky mě na nose tlačily moje super brýle s půl dioptrií na jedno oko, které jsem se nikdy nenaučila nosit, ale při takovýchto výjimečných kulturních událostech si je vždy vezmu s sebou a snažím se tvářit důležitě. Taky jsme si v bonbonshopu nakoupili každý aspoň půl kila bonbonů, ale mě (naštěstí!) nějak po sladkém poslední dobou bolí zuby, takže většinu z toho sežral můj otec, když jsem mu to v obýváku "na chvilku nechala". Bylo mi občas trošku trapně, jako třeba když se mě jedna oficiální kamarádka (skutečně asi jen oficiální) zeptala, jestli se s nima taky náhodou nechci vyfotit, přitom jsme tam všichni byli jakože spolu. To už by bylo lepší, kdyby mě poprosila, ať je vyfotím já. Často se mi stává, že bezděky chodím dva metry před nebo za někým (a je to vůbec neštve, že mě chudinku samotnou takhle nechali), ale nejsem si úplně jistá, jestli je to tím, že jsem tak úžasná, že lidi neví, o čem by se se mnou měli bavit, nebo proto, že jsem prostě takovej pošuk.

Dnes jsem byla po hrozně dlouhé době u Milého. Leželi jsme v obýváku a dívali se na Muži v naději (což je pěkná sračka a už vůbec ne komedie a to všechno) a mě bylo výjimečně teplo, protože Milý měl horečku a teplo z něj sálalo o sto šest. Připadala jsem si skoro jako v Twilight, myslím tu kůl scénu, kde je Bella s Jacobem a drkotá zuby ve stanu, ha ha.

Trochu se nudím, ale Thorsten mi slíbil, že mi z Paříže pošle pohled.
Žijte blaze,
Juno
PS 1.: Slečna L. se mě ptala, jak to mám "s Milým vs. ostatníma klukama". Já to zkopíruju i sem; Milý je můj skvělej boyfriend; ostatní jsou kámoši a všichni o Milém vědí, stejně jako to, že ho rozhodně nehodlám měnit :).. Takže ne, s nikým jiným než s ním rozhodně nic nemám.

PS 2.: Po dlouhém remcání a přemlouvání samy sebe jsem se pokusila fotky z minulého článku nahrát na jinou stránku. Snad už to teď půjde, ale zklamali jste, tu zmrzlinu si asi budu muset koupit sama sobě. ...Stejně už jsem to udělala :D.
(Charlie Straight - School Beauty Queen)

4 komentáře:

slečna L. řekl(a)...

Tvá první řasenka? Páni, to Tě obdivuju, já už si řasy a vlastně celý svůj už tak pochybný ksichtík ničím někde od 13 let. :D Ale momentálně taky bojuju s tím, že všechny řasenky mi vyschly. :/

Jak to vlastně máš s Milým vs. Thorstenem nebo nějakýma dalšíma klukama? Víš, nechci,a by to vyznělo nějak hnusně. Jen jsem zvědavá a chci si utřídit všechno. :D ;)

slečna L. řekl(a)...

Díky za odpověď a doufám, že sis to nevzala nijak osobně. Právě proto, jak o všem mile a hezky píšeš, jsem si nebyla místy jistá, ať se s milým máte krásně i nadále. ;)

P.S.: Stejně nechápu, že máš někdy problémy s lidmi a oficiálními kamarády, když jsi na všechny tak milá a hodná. Navíc koukám, že s cizinci si rozumíš. ;)

Niki Roselin řekl(a)...

Mě můj milí taky podivně hřeje a to nemusí mít ani horečku:). Doufám, že ses o něj starala a vařila čaj :)

Muži v naději se mi nelíbili stejně jako tobě, je to hrozná blbost.

Taky bych šla hned do divadla, jen jsou u nás všichni nekultůrní a nikdo nechce:)

A jsem ráda. e jsi nám to objasnila, jsem ráda, že se na to slečna L zeptala, protože já bych neměla odvahu :)

danielle m. řekl(a)...

muhehe, miluju tvoje články.. a z těch lidí ve třídě si nic nedělej.. ;) :D jen tě třebq nechápou a jsem moc líní na to, aby se snažili.. stejně navazovat ve třídě nějaké hlubší vztahy nestojí za moc :/ spíš se tam všichni pomlouvají, než by se měli rádi ;) to kašli. podle mě je lepší mít kamarády mimo tuhle třídní společnost ;)) byť už jsou z jiné části Evropy :D