čtvrtek 27. prosince 2012

God only knows what I'd be without you

Ahoj miláčci,
tak je to zase za námi (nebo spíš už zase před námi?). Vánoce jsou hrozně krásné, jenomže vždycky vpadnou do domu jako velká voda, způsobí spoustu vzrůša a hrozně rychle utečou. Sníh nenapadl a já prostě vůbec nemám, a ani jsem neměla, takovou tu správnou vánoční náladičku. Neděli a pondělí jsem jako obvykle strávila v kuchyni a v obýváku pečením cukroví, drhnutím všeho možného a rychlým rozvěšováním vánočních ozdob. Do toho průběžně čtu vaše blogísky a průběžně nestíhám napsat nic úžasného.

Abych nezapomněla: tak jsme přežili konec světa. Ne, že bych na to někdy věřila, ale ve čtvrtek jsem si uvědomila, že kdybych nemohla pozítří jet za Milým a dát mu ještě aspoň milion hubanů, fakticky by mě to mrzelo, tak jsem jen tiše doufala, že jakože nic nebude. Na druhou stranu je fakt, že když jsem se v pátek ráno vzbudila a venku se rozléhal zvuk, jako když startuje UFO, úplně v klidu jsem nebyla, to se jako klidně přiznám. Ten den jsme dělali karneval (s nečekaným tématem apokalypsa) pro nižší gympl; šesťáci a sedmáci byli k sežrání (myslím, že se do mě zamiloval jeden primán, ňuf - dost možná si taky ale jenom fandím :D), osmáci všechno bojkotovali a chovali se jako hovada, včetně jedné slečny z mého družstva, které jsem prostě potom už jenom řekla, ať "hraje, nebo jde do prdele". No, nakonec hrála.

Organizace karnevalu ze začátku dost vázla, protože na všichni prostě museli se všemi skvělými návrhy počkat na vyjádření božské AlenKy, takže nakonec ze všech těch skvělých návrhů nic nebylo. Celé to naštěstí zachránil Cotton Eyed Joe (a potom i Rasputin od Boney M), kterýho jsme tančili podle Wii snad stokrát. Na druhou stranu jsem dostala milý dárky od holek zahrnující vše od křížovek (jo!! Konečně dárek, který jsem vždycky chtěla, už jich mám polovinu vyluštěnou, lol :D), gumiček, náušnic a mini parfémů až po neidentifikovatelné plyšové zvíře, červený diář a krásný fialový korále. Docela boží byl i tříďas, který si sehnal vopravdickou kosu a celou dobu to tam všecko kosil a bafnul na mě u dveří (přísahám, že neexistuje lekavější člověk nežli já).

Z Lásky nebeské:

The Beach Boys - God Only Knows

V sobotu jsem brzo ráno vyrazila ověnčena dary pro Milého a čerstvým dortem od Krtka (který jsem v pátek až do půlnoci pekla) na předlouhou cestu do Mýho Nejoblíbenějšího Města Na Světě, protože miláček měl narozeniny. Dali jsme si UGO, naprosto zmrzli ve stopadesáti stupňovým mraze při cestě na hřbitov a na sváču si dali mňamku z listovýho těsta z Penny. A celý den jsme byli spolu; dala jsem mu takový suprovní svetr, co jsme spolu kupovali a taky stolní kalendář s našima fotkama a on mi dal předvánoční dárek, při kterým jsem prostě brečela: vopravdickou škebli s perlou, kterou jsem si z tama musela všemi možnými způsoby vykutat. Moje perla (která mi má přinášet štěstí, tak ji nosím každý den na krku) je smetanová, což prý značí úspěch, a je prostě nádherná. Taky jsme s jeho rodinou hráli Activity a jeho mamka mě málem sežrala, když všem chutnal můj dort víc než ten její :D. Když na tyhle všechny úžasný věci pomyslím, skoro mám chuť chodit sama se sebou :D.

No a v pondělí pozdě večer (po každoročním pouštění kapra do přehrady a po večeři) k nám zavítal Ježíšek. Dostala jsem hromadu krásných dárků, ostatně stejně jako vždycky všichni ostatní - božskou černou kabelku, košili a halenku vlastního výběru, parfém z Oriflamu, suprčupr webkameru, kulmu, knížku Ten, kdo stojí v koutě, od Milého ještě krásný červenočerný prádlo, čaje Majestic a vestu, náušnice a spousta dalších věcí. Jelikož jsme nestihli žádnou pohádku (slyšela jsem, že Dvanáct měsíčků byla hrůza), pustili jsme si Probudím se včera a byl to takový milý film, i když Mádl působil lehce retardovaně.

 Zleva: pár čajů Majectic, suprboží kabelka, šedé korále, nový diář, krásné modré náušnice, kuchařka a zbytek z mojí perlorodky. 
Na první i druhý svátek jsme byli u rodin; k dárkům přibyla ještě krabička od Dilmahu, nějaké peníze, kuchařka Albert, kterou jsem jako doopravdy chtěla, protože miluju vaření i albertové recepty; megahebký a megavelký a taky megamodrý ručník, solární kytička (:D), a panenka Shelly (prý aby mi nebylo líto, že už nedostávám pod stromeček žádné hračky). Boží hod byl dost zabitý, Obludy prudily, že chtějí dárečky dárečky, a já ležela celý den pod dekou a u televize, neb jsem si odmítla hrát na ó velkou věřící slečnu a jít (jednou za rok) do kostela zpívat koledy. Včera jsme ale byli v Nejlepším městě na světě a cestou jsme se stavili do Mekáče, protože jsem začala cestou mluvit o tom, jak bych si "dala chicken McNuggets" a za chvíli už na ně dostali chuť všichni :D. Rodinnou sešlost jsem po chvíli opustila a odešla s Milým do čajky, ale potom jsme se vrátili a hráli Twister a zavírali se do koupelny. Pokud otec, hlava rodiny, svolí, budeme spolu i na Silvestra, takže se těším jak malá a doufám, že nebude moc prudit (otec, ne Milý).

Teď tu sedím s hrnkem (s našima fotkama) čaje Majestic s příchutí granátové jablko & bílý čaj (zatím můj favorit), listuju v mý nový kuchařce (zítra bude na oběd s největší pravděpodobností Moravský vrabec se špenátem), koukám na solární kytičku a ve volných chvílích čtu tu knížku - Ten, kdo stojí v koutě (The Perks Of Being A Wallflower) od Stephena Chboskeho. Ve čtvrtek jsem viděla i stejnojmenný film a vřele doporučuju, hraje tam Emma Watson a je to celé suprboží.

Žijte blaze,
Juno

6 komentářů:

Dreamy rosie řekl(a)...

No, tak se měj tak superbožsky i nadále :)
Očividně jsi dostala krásné dárky, ale věřím, že nejlepší byl ten den s nejmilejším :) Užívej si to! :)

danielle m. řekl(a)...

Taky nevěřím na konec světa, ale když měl být v těch 12:11, stáli jsme zbytek třídy (co ještě neodjel domů) v šatně a odpočítavali poslední minuty :D Můj chlapec je z mojí třídy, takže tma byl se mnou a objímal mě, nemusela sem se ničeho bát. Navíc se nic nestalo :D Takže to bylo ještě víc bezva. A vlastně to nejlepší bylo, že se pak rozhodl, že konečně prvně po 5 měsících pojede ke mě domů, maminka už se těšila (my jsme to nejdřiv tajili, pře mi to táta zakazuje, ale máma to nedávno zjistila, tak ho chtěla poznat, a když byl u nás potřebovali jsme rozebrat takový ten stůl na počítač a on to rozebral a byl za velkou šikulku, tak mam radost :D).
Ta perla, to muselo být bezva!! Já dostala ohřevnou věc, protože je mi furt hrozná zima a on mě nemůže zahřívat furt že O:) hihi.
V probudím se včera vážně Mádl působí trochu retardovaně :D :D :D Albertové recepty jsou nejvíc, už jen proto, jak pěkně to v těch časopisech vypadá O:) Jééé, závidím ti, že budeš s Milým na silvestra :( Já nemůžu. Ach jo. Jsem nemocná, ale i kdybych nebyla tak by ěm nepustili, zvlášť když to táta vůbec neví, že :D Sice jsem byla pozvána do kina na Hobita (hrozně se na to těším, miluju Pana Prstenů), ať jsme spolu aspon odpoledne, ale když jsem nemocná, tak asi nic :( Ach joooooo. Na nic.
Omlouvám se za přehnaně dlouhý komentář :D Škoda, že já nemám k čemu by se mi takové dlouhé komentáře psaly :/ Taky bych si ráda početla, no couž :D Měj se krásně :)

Teruša řekl(a)...

Alberťácké recepty jsou nejlepší:) S tím karnevalem jsi mi připoměla čtvrťák na gymplu, kdy jsme chystali bažanťák a naše paní řídící nám taky házela klacky pod nohy.

Už vím na co jsem tyhle Vánoce zapomněla:) Na Lásku nebeskou:) Jak jsem jen mohla:) Díky ti za připomenutí:)

A že jsi neviděla 12 měsíčků, nu vážně si o moc nepřišla. Dokoukala jsem to dokonce jen kvůli prostředí, kde se to točilo:)

A Silvestra s milým docela závidím. Mně to letos nevyjde, ale co už:) Jsou horší věci;)

Tak se měj moc famfárově;)

P.S.Děkuju za technickou připomínku:) Když mám v hlavě moc myšlenek, tak to chrlím a na tyhle věci se nedívám, ale máš pravdu, že přehledností moje články zrovna neoplývají:))

Anonymní řekl(a)...

Knížka je dokonalost sama, ale doporučuju ji spíš v originále, ten český překlad podle mě není úplně ono. Každopádně si jí moc užij! :))

smajiska řekl(a)...

Moc hezky píšeš, je zábava to číst:)

ichos řekl(a)...

Já jsem ještě lekavější než ty, jako really :)) Klobouk dolů před tvým Milým, vymyslel originální dárek. Hezkou zimu přeju, Juno!