středa 18. ledna 2012

Just a perfect day, you made me forget myself

Takže jsem přežila.
Sobota byla v pohodě, naši zámožní známí přivezli spoustu luxusních sýrů, paštik, džusů pro boháče a tak, každý byl na svým kompu a kolem půl jedné ráno jsme odpočítali 10, 9, 8, ... a řvali šťastný Nový rok a mně se povedlo sníst skoro všechny jahody, když ostatní nedávali pozor. Neděle byla dost šílená, nicméně jsem přežila.

MatYčku jsem nějak zvládla, vlastně jsem se ani nestresovala, poprvé za dlouhou dobu. Mám za tři, ale bylo to hrozně vtipné, vycházely mi naprosto geniální výsledky, u kterých se, jak mi pak sdělila, smála i sama ředitelka. Jsem prostě dobrá, no. Na vysvědčení budu mít z matiky 2, mám průměr 2,17, tak jsem říkala, že jako v pohodě, ale prý mi "teda přidá". HM. Letos nám nadělili tolik učitelů, u kterých se můžete učit na testy hodiny a hodiny a oni vás nakonec stejně úplně potopí. To se mi nelíbí. Jako třeba i to, že A. měla test z biologie asi milionkrát lehčí než já. Ten její bych dala v pohodě. Teda myslím.
Co už.
Takový si jednou taky nechám udělat.

A v dnešním tělocviku moje paní profesorka pochopila, že to nebude flákáním a nesnažením se, ale něčím jiným; jako že mi furt nejde ten volejbal a tak. Když jsem totiž jednou bagříkem hezky vychytila podání, byla to taková šlupka, že mi vytryskly slzy, ruce jsem měla rudý ještě minimálně hodinu a bolí ... no ještě teď. A to jsem měla mikinu, kterou mi nabídla Zlá holka, což mě dostalo ze všeho nejvíc. Ne vážně mě skoro dojala. Možná bych na ni neměla být zas tak hnusná. Můžu to alespoň zkusit, no.

Učitelka protestovala: "Ale no tak, to tě přeci nemůže tak bolet!"
"To teda bolí, ty vole ..."
Vážně mě to bolelo.
Promiňte, paní profesorko. Už se kaju.
Ale volejbal už nehraju.

Včera jsem měla fajn den, po škole jsem šla s mamkou na město koupit jí dárky k narozeninám - no a zdržely jsme se tam, protože nám ujel bus. Tak jsme šly do nové kavárny, daly si panini a horkou čokoládu a povídaly si a tak a bylo to hrozně moc pěkné.
Pak jsem dorazila domů, hodinu odhazovala příjezdovou cestu (fakt je, že jsem nemusela udělat ani jeden krok, protože naše supr cestička, na kterou každý reaguje slovy nějak takto: "To jako fakt jde vyjet?!", byla tak úžasně kluzká, že mě to dolů vezlo samovolně), taky zlomila koště.

A když už to vypadalo, že se můžu učit biolu nebo tak, přišel za mnou otec s tím, že má hrozný hlad a že mám jít hned udělat večeři.
Zvláštní, jak rychle si na moje dobré teplé večeře zvykli, nenažranci.

Před pár (slovy pět) hodinami jsem dočetla předposlední díl Mediátora; ale ta první část, co jsem si objednala z aukra, už je na poště.
Teď už to jen vyzvednout.

A včera to bylo přesně rok a půl, co jsme s Milým spolu. Po asi hodinové Skype konverzaci mi došla zpráva:
hezky se vyspi, jsi úžasná.


Často se usmívám jako blbeček a jsem šťastná.
Teda většinou.

Juno

Tak dneska už konečně ta krásná balada. Pusťte si ji, je fakt úžasná.
Starej dobrej Lou je prostě ... dobrej.

(Lou Reed - Perfect Day)

7 komentářů:

Eliška řekl(a)...

Jaké ti vycházely výsledky, že se nad nimi smála i ředitelka? :)
A moc Ti gratuluji k výročí :)
BTW: radši ani necvičím, jinak už bych byla dávno v márnici...

christie. Bee řekl(a)...

Huhů, tak to jsi na tom s matikou asi jako já. :D Zrovna velké kamarádky nejsme advojku jsem dostala jen tak tak. :D
A taky nesnáším volejbal, mimochodem.
Perfect day je legendární.
A je dobře, že se čast usmíváš jako blbeček - už jsem myslela, že jsem sama! :D

slečna L. řekl(a)...

já měla v prváku z matiky 3 (na konci roku) a doteď mě to štve snad nejvíc ze všech věcí na světě. zkazilo mi to průměr. teď už mi standardně vychází 1, za což jsem nesmírně šťastná! :)

ti Vaši známí ale musí být, i když na to jídlo bych si taky rychle zvykla. :)

gratuluji k 1,5 letému výročí, my spolu byli v listopadu dva roky. a taky se směju jako pitomeček. je to normální. :)

slečna L. řekl(a)...

p.s.: volejbal je pěkná sr*čka, udělala jsem si kvůli tomu výron na palcovým kloubu. děsná hra! a hrajem jí už tři roky u nás na pošahaným gymplu. i když letos po změně učitelky snad míň. bohudík! :)

Anonymní řekl(a)...

píšeš naozaj pekné články :) sledujem ťa a navyše tá pieseň, je úžasná! ♥

Margaret řekl(a)...

Jo kéž by mohla říct totéž o mém milém i po třech letech vztahu.. Je smutné, že čím déle jste spolu tím větší je to peklo :D
Člověk musí dělat tolik kompromisů, až je mi zle.

ichos řekl(a)...

S panini jsi mi udělala chutě.
Jsem ráda zase po delší době u Tebe na blogu:) Když je Milý milý, pak je to ideální :)